mily bille

22. února 2007 v 16:52
promiň! Tento dopis se mi nepíše lehko...srdce mi puká, když si představím,jak se budeš cítit, až dočteš tyto řádky.Ani mě není lehko, ale věř, že kdybych zůstal, bylo by to horší. Miluji tě víc, než by se dalo snest. Jsi můj světlý bod v temném světě.......jsi světlo, které nehane......ale já se toho vzdavám.....budu tonout v temnotě.Jsem pošetilý, vím.Ale od doby, co jeto mezi nami ,,jiné" žijeme ve strachu. Rozhodl jsem se, adši to ukončit. Jsem zbabělec, je mi zlé sám ze sebe, ale nemohu jinak. bojím se. Bojím se, jak by se lidé tv¨ářili. Jak by se tvařili kluci..david, Nepochopili by to......také proto odjíždím. možná to bude kruté, ale doufám, že na tebe jako na sveho milence zapomenu. Odjíždím daleko, tam, kde Ty nebudeš., neboť kdybys mi byl na blízku, podlehl bych a všechny mé předsevzetí by byly ztraceny....
Věřím, že zapomenu na lásku, kterou k tobě cítím.....A, i když mi to trhá srdce, doufám, že i ty zapomeneš....
Zapomeneme, a až se znovu setkáme, setkáme se jen jako bratři.Musíme! S bolestí..v srdci a laskou....
Tom!
Mám tvoj list

vraj musíš isť
Zhorí všetko čo mám
ak odídeš.......
Ano, všechno mu zhořelo. jeho sny, touhy.....jeho srdce vzplálo v pochodeň a zbyl z něj jen popel.Roztřesenými prsty držel dopis. Dopis od něj...od toma. seděl v křesle u okna.......z přehrávače zněla teskná melodie. Už zase plakal. plakal od doby, co ho opustila nejmilovanější osoba....jeho život...jeho láska...jeho všechno...tom...Už zas...už Rok!!!
nič len tma
obklopí ma
zhorí všetko čo mám
a ty to vieš....
Věděl to! věděl, jak mu to ublíží a přesto odešel! zbaběle utekl před citem.... před bratrem .......před..ním! Nezajímal se o jeho pocity...nezajímal se, jak billobi ublíží....a on mu ublížil... Bill cítil bolest a nenáviděl za ni bratra...tak moc ho nenáviděl........protože ho miloval......
Chcal som najsť
zachranný pás,
ktorý udrží nás
už nemám sil
tak pýtám sa,
či vieš že já
niesom ten, kto to v nás zapálil.......
Ano, chtěl to zachránit, pokoušel se ho najít...bezúspěšně. Telefon si změnil a tomovu nynější adresu neznal...A Billovi už docházely síly...vzdal to před čtvrt rokem.Už nemohl.dolehlo to na něj plnou mírou, dokud byla naděje.....přežíval....ale teď?.......každou noc brečel do polštáře. Kdyby uměl tento kus látky mluvit, vypověděl by všechnu bolest, která se v billovi za poslední rok nahromadila......srdce už měl dávno z kamene.na bolest už si dávno zvyknul....byl prázdný......
už len púsť
dám prst na spúšť
zhorí všetko čo mám
ak odídeš......
Jedním prstem přejel po hladné hlavni pistole....bylo to vysvobození. tom odešel, a s ním odešel i bill...Nežil. Byl jen tělesná schránka bez života...bez citu...emocí.....bez jiskry, kerou měl.....Jen s bolestí, která ho pílila...sužovala...zabíjela .............
Dosť už slz
tak zosta´t zkus
zhorí všetko čo mám
a ty to vieš
Ano, dost už slz! Čekal příliš dlouho. Jeho bratr byl bláhový, když si myslel, že by mohli zapomenout. Zapomenout na ten cit.ten neskutečně velký cit, který by jim všichni mohli závidět. Jen kdyby se Tom nebál. Bill se z okna podíval do tmy ulice..........
chcel som najst
zachranný pás
ktorý udrží nás
už nemám sil
tak pýtam sa
či vieš že já
nejsom ten kto to v nás zapalí....
Odhodil na zem deku, kterou byl přikrytý a přešel k oknu. podíval se na nebe poseté hvězdami...Připadaly mu jiné než obvykle. Snad víc svitily? Věděly, co se chystá udělat?..pousmál se...na jeho tváři to však působilo jako hrozivý škleb.... Otevřel okno a nadechle se svěžího letního vzduchu....nechal vítr, aby si hrál s jeho havranními vlasy. Hlavou mu prolétly vzpomínky na Toma....na polibky, na jeho doteky, které i po tom roce cítil na své horké kůži...na milovíní... ,,miluju tě tome, navždy" šeptl naposled..........................................................zmáčknul spoušť...........
cítím chlad
posledný krát
zhorí všetko čo mám
ak odídeš
nič len tma
obklopí ma
zhori vsetko co mám
a ty to vieš......
zemřel...už neslyšel silné bouchnutí dveří v přízemí....už neslyšl rychle kroky po schodech...neslyšel volání sveho milovaného.....Neviděl, že ho tom chytá za ruku, prosí ho, ať se vrátí a pláče....už ne. nič len tma, obklopí ma...Ano tma a nic jiného....
Chcel som najs't
zachranný pás
ktory udrží nás
už nemám sil
tak pýtám sa
či vieš že já
nejsom ten kto to v nás zapálil
,,bráško, odpusť mi! opět se setkáme, vím to. hvězdy dnes přece byly jiné.....byly naše!"
Konec!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama